Ke vzniku těchto stránek přispěly některé "zavádějící" názory o neměnnosti fyzikálních podmínek některých teoretických modelářů, takže aby bylo okolo těchto věcí jasno, provedl jsem některé zkoušky na zkušebním okruhu - kolejišti.
1. Dvounápravový mot. vůz s jednou hnací nápravou normálního rozchodu má hmotnost přibližně 20 t a má k dispozici pískování. Naproti tomu model by měl mít po převodu do měřítka (aby měl příslušnou adhezi v měřítku) cca. 230 kg - to je ale naprosto nereálné. Takže nám musí stačit nějakých 100-300 g a navíc není k dispozici náhrada za pískování. Jak problém řešit? Dvounápravový pojezd modelu by měl mít nápravy hnané obě, neboť jen tak docílíme rozumné adheze modelu.
2. Čtyřnápravový mot. vůz normálního rozchodu se dvěmi hnacími nápravami má hmotnost přibližně 64 t (M286) a opět má k dispozici pískování. Naproti tomu model by měl mít po převodu do měřítka (aby měl příslušnou adhezi v měřítku) cca. 735 kg - to je ale naprosto nereálné. Takže nám musí stačit nějakých 300-600 g. Jako určitou náhradu za pískování mohu použít adhezní bandáže. Jak problém řešit? Čtyřnápravový pojezd modelu by měl mít buď nápravy hnané alespoň tři (ř 373 PIKO) (lépe všechny čtyři) anebo při hnaných dvou nápravách mít je vybaveny adhezními bandážemi jak je tomu u sériových modelů BR 185 PIKO, ES 499.0 PIKO nebo T435.0 BTTB a příslušným dobalastováním pojezdu.
Tolik teorie - následují zkoušky.
Dvounápravová loko produkce ROCO celokovového (těžší) provedení
Hmotnost: 280 g
1.Lokomotiva (pojezd) s pohonem na obě nápravy projede celý zkušební okruh bez problémů i s přivěšenými vozy.
(první řádek obrázků)
2.Lokomotiva (pojezd) s pohonem jen na jednu nápravu má na sklonu 4% velké problémy a v oblouku r=380mm při sklonu 2-3% zůstane bezvládně stát - kola se protáčejí.
(druhý řádek obrázků)
Závěr: Dvounápravové pojezdy s jednou hnací nápravou lze tedy doporučit jen pro rovinná modulová kolejiště
a to ještě za určitých podmínek (dostatečný balast) a naopak je nelze v žádném případě doporučit pro provoz na domácím kolejišti s malými oblouky a standartním stoupáním 3% - broušení kol a kolejí lze provádět i jinak.
Čtyřnápravová loko produkce VEB PIKO Zwickau V180 - BR 118 panorama
Hmotnost: 400 g
1.Lokomotiva (pojezd) s pohonem na všechny nápravy projede celý zkušební okruh bez problémů i s přivěšenými vozy.
(první řádek obrázků)
2.Lokomotiva (pojezd) s pohonem na tři nápravy má na sklonu 4% velké problémy a v oblouku r=380mm při sklonu 2-3% také - nicméně celý okruh se soupravou projede. (první řádek obrázků)
3.Lokomotiva (pojezd) s pohonem na dvě nápravy (uspořádání 1A A1) má se soupravou 2 vozů problémy na rovině, na sklonu 4% zůstane viset a v oblouku r=550mm při sklonu 2-3% také.
4.Lokomotiva (pojezd) s pohonem na dvě nápravy (uspořádání B2) se chová ještě o něco hůř než v případě 3 - na rovině má se soupravou problémy, na sklonu 4% zůstane viset a v oblouku r=550mm při sklonu 2-3% také.
(druhý řádek obrázků)
Závěr: Čtyřnápravové pojezdy se dvěmi hnacími nápravami lze tedy doporučit pro rovinná modulová kolejiště
a to ještě za určitých podmínek (dostatečný balast). Pro domácí (klubová) kolejiště je potřeba tyto pojezdy dovybavit adhezními bandážemi (alespoň párem). Přibližně stejně dopadly zkoušky i u zahradních modelů (pokud nepršelo).
Parní loko. BR 91 produkce Hruska (říkali jsme hruška) býv. NDR
Hmotnost: 170 g
Na pátém obrázku je odborný komentář z katalogu té doby (DEMUSA 1970) a myslím si že i současní
renomovaní výrobci se zde mají co učit anebo se přinejmenším zamyslet (krom BR 84 jediný
7-pólový motor v historii žel. modelářství ve vel. HO)! Jinak pohon všech dvojkolí včetně běhounu!
Model i po cca. 40 - 50 letech má vynikající jízdní vlastnosti jak v modelové traťové službě, tak i na posunu,.